Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem
byla vybudována v letech 1910 až 1916. Byla postavena v rámci programu
podle zákonů z roku 1902 o stavbě soustavy nádrží a z roku 1903 o provádění
říčních úprav a zřizování ochranných nádrží. Vydání těchto zákonů si vynutily
velké škody po katastrofálních povodních v letech 1888, 1890 a 1897. Přehrada
je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou
část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Účel vodního díla:
- Ochrana území před velkými vodami. - Energetické využití. Postup stavby.
Jak již bylo uvedeno, přehrada byla vybudována v letech 1910 až 1916 firmou Redlich a Berger nákladem 3.500.000 rakouských korun. Hráz je založena v orthorulách 4 až 7 m pod původním terénem s vyjímkou pravobřežního zavázání, kde založení přelivu a kaskád bylo provedeno až v hloubce 16 m. Při stavbě nebylo provedeno žádné zamezení pronikání vody podložím hráze, což ukázali zkoušky propustnoszi při dodatečném geologickém průzkumu.
Pro převedení vody mimo staveniště byl vybudován obtokový tunel kruhového profilu
o průměru 7 m. Je vylámán v rostlé skále v levém přehu a pouze v krátkém úseku u
portálu je obezděn rulovým kamenem. Po dokončení stavby se do tunelu zabudovaly
uzávěry ovládané šachtou z domku hrázného, aby mohl sloužit jako výpust. Do tunelu je
tké zaústěn levobřežní šachtový přeliv. Pro měření přítoku a odtoku byly pod i nad
nádrží vybudovány limnigrafy.
Hráz i okolní objekty byly vybudovány na tehdejší technické možnosti ve velmi
krátké době, i když se stavba nachází v prostředí, kde díky povětrnostním podmínkám
nelze stavební práce plně rozvinout po dobu 5 až 6 měsíců v roce. Dělníci, kteří pracovali
na vodním díle, byli povětšinou zkušení pracovníci z evropských stavenišť
vodních děl a tunelů.
Protože vodní dílo bylo dostavěno v polovině 1. světové války a mělo se stát symbolem
rakouského mocnářství, byla na vzdušním líce hráze těsně pod korunou umístěna mohutná,
v betonu provedená dvouhlavá rakouská orlice a pod ní velký znak z vyčnívajících
obkladních kamenů líce znázorňující iniciály panovníka Františka Josefa 1. Kolem těchto
dvou znaků se počátkem vzniku Československé republiky rozvinula řada jednání s cílem
oba z hráze odstranit. Orlice byla zabetonována již v roce 1920, iniciály panovníka však
zůstali až do roku 1926, protože nebylo dodavatele, ani jednotného názoru na způsob
odstranění. Iniciály byly upraveny tak, že od roku 1926 až do dneška můžeme číst na
vzdušním líci hráze písmena R. Č. znamenající Republika Československá.
Od napuštění přehrady v roce 1916 byly pozorovány stále zvětšujícíse průsaky
hrází máčející vzdušní líc. V roce 1930 činil naměřený průsak 314 l/min. Proto bylo
nařízeno, aby se nádrž udržovala pokud možno prázdná. Z podnětu ministerstva veřejných prací
byl zpracován projekt na opravu ve dvou variantách. K rekonstrukci
však nedošlo, protože podle tehdejšího posouzení nebylo porušení zdiva a průsaky tak vážné,
aby mohlo dojít k porušení díla a ohrožení obyvatel. Teprve v roce 1958 bylo rozhodnuto
o rekonstrukci přehrady a až v roce 1966 byly opravné práce zahájeny.
Při rekonstrukci byly provedeny následující práce: Utěsnění návodního líce a
předsypu. Předsyp byl utěsněn fólii PVC, která se ale neosvědčila. Proto se přistoupilo
ke klasické injektáži zdiva hráze, přestože v původním záměru opravy se na základě
zkušebních vrtů v hrázovém tělese jevilo zajištění vodotěsnosti injektáží nezaručené.
Dále bylo provedenao přikotvení šoupátkových věží železnými kotvami, protože
byly odtrženy od vlastního tělesa hráze. V části tunelu byla provedena obezdívka,
neboť ve dvou místech skály se začaly objevovat poruchy. Porušené zdivo šachty, šachtový
přeliv a zdivo uzávěrů obtokové štoly bylo injektováno. Původní šoupátka světlosti 1100 mm
byly vyměněny za šoupátka 1000 mm s elektrickým pohonem. Jejich výměna nemá podstatný
vliv na funkci nádrže. Současně s rekonstrukcí hráze se opravoval i přítokový a
odtokový limnigraf a záměrné bydy pro sledování pohybu hráze.
Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové,
závod Hradec Králové.
|