Účel vodního díla:
- Zadržování velké vody.
- Využití vodní energie.
- Nalepšení nízkých průtoků.
- Usnadnění odchodu ledů v trati pod přehradou.
- Zásoba vody pro účely zemědělských závlah.

Postup stavby:
V roce 1903 bylo započato se shromažďováním podkladů pro vypracování projektu. Podrobný projekt vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek za vedení ing. Josefa Plicky. Stavební práce prováděla firma ing. Volflík z Prahy.

Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a z největší části dokončeny v roce 1914, ale v důsledku první světové války se prodloužilo úplné dokončení stavby do roku 1919. Poprvé splnila přehrada svůj účel ještě nedostavěná v roce 1917, kdy se při velké vodě naplnila až k přelivům. Vodní dílo bylo v době svého ukončení největším v tehdejším Československu.

Stavební a strojní opravy:
Po dokončení stavby byly zjištěny průsaky obezdívkou pravého i levého tunelu v množství 140 až 560 l/s. Pro jejich odstranění bylo několik znatelných otevřených spár tunelu utěsněno cementovou maltou, avšak bez účinku. V roce 1922 se prováděli těsnící práce před návodním lícem hráze a nad levým obtokem vháněním řídké cementové malty pod tlakem 15 atm. Na dočasnou dobu bylo dosaženo snížení průsaků na polovinu.

V roce 1923 byla uvedena do provozu vodní elektrárna a k vůli ní došlo ke zvýšení stálé hladiny v nádrži. Současně s tím se zvyšovaly průsaky v levém boku. Zjištěný stav byl velmi vážný, proto se přistoupilo v roce 1929 k opravám. Při těchto pracech byla provedena injektáž všech levobřežních objektů. Tímto byly sníženy průsaky do levého tunelu na 2 l/s. Pro zamezení přístupu vody z nádrže k levému křídlu hráze a všem objektům v levém boku byla v letech 1929 až 30 vybudována ochranná zeď. Vede od návodního líce hráze přes levou štolu, obchází šachtový přeliv a je zavázána do stráně. Založena je až do neporušeného melafyru, její průměrná výška je 16 m, šířka 3 m. Koruna betonové zdi přibližně sleduje terén a pohybuje se kolem kóty 314,00 m n.m., délka zdi je 182 m. Zeď je chráněna na návodní straně cihelným obkladem, vzdušná strana je betonová.

Vybudovaná ochranná zeď nezabránila krátkému spojení vody z nádrže s levým svahem v blízkosti hráze a podhrází. Proto bylo v letech 1937 až 38 přistoupeno k prodloužení zdi kolmo do stráně. Celková šířka zdi i s obkladem je 2 m. V horní části zdi je průběžná revizní chodba. Při ukončení stavby v roce 1938 ustaly všechny průsaky z levé stráně pod hrází, zmizel i pramen při levé vzdušní patě.

V letech 1952 až 59 byla ve čtyřech etapách provedena generální oprava přehrady.
I. etapa: rekonstrukce základové výpusti, výměna potrubí, stavba opěrné zdi a budování vývaru.
II. etapa: výměna přivaděče na elektrárnu, úprava vtoku na návodní straně, injektáž levé přepadové šachty.
III. etapa: obezdění levé obtokové štoly v místech, kde nebyla obezdívka, úplná injektáž pravé obtokové štoly.
IV. etapa: drobné stavební opravy na hrázi: na návodním a vzdušném líci, předláždění vozovky, dále zaslepení pravé obtokové štoly pod domkem hrázného. Dále byla provedena oprava omítky ochranného zdiva na návodní straně hráze. Vlivem agresivity Labské vody se období pro další opravu omítky neustále zkracují. Další problém, kteý bylo třeba řešit, bylo odstranění sedimentů usazených v nádrži z odpadních vod Krkonošských papíren.

Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Elektrárnu provozuje HYDROČEZ a.s. Praha.