Kolem roku 800 n. l. za vlády dynastie Tchang byla Čína největší říší. Astronomická pozorování v té době dosahují vysoké přesnosti. Například oběh planety Saturn kolem Slunce byl určen na 28,51 let, což je jen o 18 dní více než skutečná doba oběhu. V 7. století byl vynalezen knihtisk a ve stejném století je také zahájena stavba velkého kanálu spojujícího sever země s jihem. Tento kanál byl dokončen až v 18. stol. v délce 1700 km. Vyučování matematiky se v Číně přikládal velký význam. Již od 10 stol. př. n. l. se vyučovala matematika u dětí od 6 let. Obtížné matematické vzdělání a s ním spojené státní skoušky získaly na vážnosti od 5. stol. n. l.
Od 10. stol. př. n. l. se objevují číslice na keramických a bronzových předmětech či na mincích. Již v této době se používá desítková poziční soustava. Číslice znamenající hodnotu jednotek byly psány svisle, desítky poté horizontálně. Cifry stovek se psaly jako cifry jednotek a cifry tisíců opět jako cifry desítek.
Čínská číselná soustava
Matematické úkony Číňané většinou zaznamenávali kladením tyčinek na počítací desku. Tyčinky byly velké do 15 centimetrů, vyráběly se ze dřeva, kovu či slonoviny. Čínské číslice mají původ právě v kladení tyčinek. Počítací deska nebyla ničím výjimečná, jednalo se pouze o dostatečně velkou rovnou plochu.
Znalost malé násobilky se stala součástí základního matematického vzdělání. Byla objevena řada tabulek, které obsahovaly jednotlivé součiny. V Číně také bylo hojně využíváno kuličkové počítadlo suan-pan podobné evropskému abaku, které nejspíše posloužilo za předlohu japonskému sorobanu. Právě oblíbenost počítadla nejspíše zapříčinila pozdní zavedení znaku pro nulu, která se poprvé objevuje až ve 13. století.
Čínská matematika na přelomu tisíciletí již počítala celou řadu úloh. V knize Matematika v devíti kapitolách nalézáme úlohy s poměry, lineárními rovnicemi a jejich soustavami, zlomky, výpočty objemů a obsahů.
Úvod - Úroveň matematiky starých kultur - Čína