Již ve 3.tisíciletí př.n.l. nacházíme v okolí Indu památky o rozvinuté společnosti. V blízkosti vrchoviny Mohendžo-daro se nacházelo na svou dobu překvapivě velké a dobře řešené město. Kolmé ulice, kanalizace, zavlažovací systémy, to vše nasvědčuje tomu, že tehdejší společnost měla dobré znalosti matematiky a nejspíše i astronomie. Bohužel se však žádné matematické texty nenašly a objevené piktografické nápisy na předmětech nejsou doposud vyluštěny.

Celé město bylo z nám neznámých důvodů opuštěno kolem poloviny 2. tisíciletí př.n.l. a na uvolněná území přichází kmeny árijců (v jejich jazyce "urození"). Počátkem 1. tisíciletí př.n.l. bylo hlavní obživou obyvatel zemědělství, s čímž souvisí výstavba zavlažovacích systémů a astronomie pro určení každoročně se opakujících záplav. O století později nacházíme první zmínky o stycích s Asyrií a Babylonií. Později pak kolem 6. století př.n.l. i s rychle se rozvíjející antickou Evropou.

Kolem 1. století př. n. l. se indičtí vyslanci dostávají do Říma a Číny, v této době se také nejspíše dostává buddhismus z Indie do Číny. Největší rozkvět vědy nastává od 4. století, kdy již fungují v několika městech univerzity a řada nižších škol. Vzniká celá řada astronomických děl, které se částečně zmiňují i o matematických výpočtech. Mimo to jsou proslulé školy humanitních věd, teologie, filozofie i přírodních věd.

Matematika měla v Indii vždy velkou vážnost, dokonce se ji podle pověstí začal učit Buddha v osmi letech. Dochoval se nám dokonce chvalozpěv na matematiku z 9. století od "barda" Mahávíra.
Matematické texty nalézáme přibližně od 6. století. n.l. Kromě základních operací běžně používali zlomky, znali výpočet druhé odmocniny a přibližný výpočet třetí odmocniny. Také se řešili různé druhy rovnic, jejichž zadání většinou vycházelo z geometrických úloh. Například byla známa i Pythagorova věta.

Největším přínosem indické matematiky nejspíše bylo zavedení desítkové poziční soustavy a její pozdější rozšíření do světa. Již od 2. století př.n.l. existovaly speciální symboly pro číslice 1 - 9, prozatím ale stále existovaly speciální symboly pro čísla 10,20,30,40... a čísla se většinou tvořily součtem jednotlivých čísel napsaných za sebou (stejně jako v římském zápisu čísel). V tomto období vedle sebe existovalo několik typů zápisů čísel, ve kterých byla velká nesourodost, čemuž napomáhalo i částečné prolínání jednotlivých zápisů. Například ze zápisu indických číslic kharóšthí (nepoziční desítková soustava) si lze uvědomit, že původní číselné soustavy v Indii musely mít základ čtyři.

Indická číselná soustava

Kolem 6. století n.l. se objevují první zápisy poziční nuly v matematických textech, k dovršení vývoje desítkové poziční soustavy dochází pak v 9. století.

   
Aritmetika včera a dnes

Starověká Indie
   
Úvod
Násobení
Násobení na prstech
Násobení na papíře
Mechanické pomůcky a tabulky
Počítačové násobení

Dělení
Dělení na papíře
Mechanické pomůcky
Odmocnina

Sčítání

Starověké kultury
Významní matematikové
     
Aplikace na android ke stažení na Google Play stahnout