Administrativní oporou Babylonu byli opět písaři, největší světští vzdělanci. Psali na hliněné tabulky vymačkáváním jednotlivých symbolů. Poté se tabulky vysušily na slunci.
Babyloňané většinou využívali šedesátkovou poziční soustavu, znali ale i soustavu desítkovou. Psali klínovým písmem. Jednotlivé znaky se často lišily pouze velikostí symbolu či podle okolních znaků. Celkově platila nejednotnost zápisu, což nám nyní velmi ztěžuje práci při překladu tabulek s matematickými či astronomickými texty.
Matematika Babylonu byla pokročilejší než matematika egyptská. Dochovaly se tisíce tabulek s matematickými texty, bohužel je zatím přeložena jen nepatrná část z nich.
Víme, že znali čtyři základní aritmetické operace, počítali kvadratické rovnice, využívali zlomky. Pro zlomky měli speciální pomocné tabulky se základními násobky zlomků. Právě při počtech se zlomky dávali přednost soustavě šedesátkové. Taktéž se počítalo s procenty a dochovaly se tabulky s příklady, které bychom nyní řešili pomocí algoritmů, Babyloňané je ale nejspíše neznali a řešili je postupným zkoušením a přibližováním se k výsledku.
Zpočátku se zdálo, že geometrie nebyla v Mezopotámii na vysoké úrovni. To se však změnilo v roce 1939, kdy byly v Suzách objeveny nové klínopisné tabulky. Z nich se dozvídáme, že geometrie v Babylonu rozvinutá byla. Počítaly se poloměry opsaných a vepsaných kružnic, například do trojúhelníků. Hodnota π byla určena jako 3 + 7/60 + 30/602 = 3,125 (tj. s odchylkou menší než 0,6%)
Mezi matematikou Egypta a Babylonu můžeme najít mnoho společného ze dvou důvodů. Prvním je, jak již jsme zmiňovali, že spolu byly nejspíše obě země v kontaktu, druhým je podobná forma vlády, která požadovala řešení stejných úloh - tvorba kalendáře, vyměřování pozemků, daní apod. Dá se také předpokládat, že mnohé matematické principy Babylonu a Egypta převzali i Indové a Řekové, možná i Číňané, později pak Arabové a Evropané.
Úvod - Úroveň matematiky starých kultur